Dalibor Štrunc

Rodák z Rožnova pod Radhoštěm (13. 6. 1966) vystudoval hru na cimbál na brněnské konzervatoři u prof. Milady Vlasákové, kde od roku 2000 stejný obor i vyučuje. Svou profesionální dráhu začínal jako sólista Československého státního souboru písní a tanců, odkud v roce 1992 přešel do Brna na místo prvního cimbalisty orchestru lidových písní BROLN. Po restrukturalizaci Českého rozhlasu přechází do svobodného povolání. V něm kombinuje – vedle průběžných hostování – angažmá v několika souborech současně: v Javorech Hany a Petra Ulrychových, v BROLNu a Cimbal Classicu. Posledně jmenovaná skupina je přitom jeho profilovým souborem, v němž se uplatňuje nejen jako interpret, ale také většinový autor. Vedle čtyř autorských, písničkově zaměřených alb (Čichám člověčinu – 1996, Vrávorám – 1999, Bylo a není – 2004, Malý kousek nad zemí - 2009) vytvořil i tři tématické projekty – záznam valašských koled se sborem Polajka (Vánoce v Rožnově – 1996), velikonočně orientovaný výběr písní (Jaro – 1998) nebo netradičně pojaté album málo známých českých lidových písní (Blízká krajina - 2007) ale i záznam divadelních písní z představení (Gazdina Roba - 2007) a vánoční (Betlém – 2010). Zajímavým interpretačním počinem bylo vedle spolupráce s řadou špičkových těles (mj. Fisyo, Pražští madrigalisté, symfonický orchestr FOK, Südwestdeutche Philharmonie Konstanz, Staats Operette Dresden, Filharmonie Brno) album Prameny (2000), představující cimbál v netradičních sólových polohách. V letech 2002-2006 Dalibor Štrunc připravoval a uváděl pro ČR 2 Praha pořad Samomluvy s hudbou. Společně s Javory se hráčsky podílel na několika inscenacích Městského divadla v Brně. (Radůz a Mahulena, Koločava, Máj, a nejnověji Markéta Lazarová).

V tomto divadle se také setkal s režisérem Petrem Kracikem, s nímž spolupracoval jako autor a aranžér scénické hudby k muzikálové baladě Cikáni jdou do nebe (2006), dále pak Gazdina roba (2007), Ať žije královna (2007) v Divadle pod Palmovkou a Jitřní paní (2008) ve Východočeském divadle Pardubice. V roce 2009 vytvořil hudbu k úspěšnému vánočnímu představení režiséra Zbyňka Srby Betlém v Městském divadle v Brně a tam také v roce 2011 komponuje hudbu k divadelní adaptaci románu Umberta Ecca Jméno růže.

Jako interpret je výrazným a osobitým představitelem moravské cimbálové tradice, na první poslech se odlišující od dalších středo-a východoevropských cimbalistů. Jeho prokázaná hráčská zdatnost inspirovala i několik současných skladatelů vážné hudby, kteří mu věnovali některá svá díla (Zdeněk Lukáš, Bohuslav Řehoř, Martin Jakubíček, Miloš Štědroň aj.)Kromě interpretačních a pedagogických aktivit se v poslední době věnuje i práci producentské a vydavatelské, kde jeho zájem směřuje do oblasti nekomerční, především vážné hudby (Fagoti Brunenses, Martin Opršal, Mini Max Band, Klára Šmahelová, OK Percussion  Duo aj.).

Více na www.ceskyhudebnislovnik.cz      www.cimbalclassic.net

 

Ohlasy z tisku:

Rozhovor z portálu Brno, město hudby

Recenze na koncert 18. 5. 2016 z portálu Brno, město hudby

Článek z časopisu Prager Zeitung